Karel Čapek: Krakatit (čte Luděk Munzar) CD Cover

Přinášíme vám k poslechu vzácnou a vynikající nahrávku četby na pokračování z románu Karla Čapka Krakatit. Zatímco verzi z roku 1978, kterou režíroval Josef Melč a hráli v ní Jaromír Spal, Miroslav Moravec a Václav Postránecký, občas v rozhlase slýcháme, četba v režii Jana Fuchse z roku 1968 nebyla vysílána již dlouhou dobu.
 

Krakatit patří mezi nejznámější Čapkova díla. Zasloužila se o to především filmová adaptace z roku 1948 v režii Otakara Vávry (na remake téhož režiséra z roku 1980 s názvem Temné slunce je lépe zapomenout). O tom, že tento román nepatří mezi literární veteš minulého století, svědčí i nedávné kreativní komiksové zpracování Jana Bažanta. Vedle známé dějové linky, která se věnuje třaskavému vynálezu inženýra Prokopa (pojmenovanému podle sopky Krakatoa ležící na ostrově Anak Krakatau v Sundském průlivu mezi ostrovy Sumatra a Jáva) a která nabádá k opatrnosti při využití příliš silných a zneužitelných chemických látek, je tu i Prokopův milostný příběh. V něm hlavní hrdina, prudký až jurodivý vědec, nechává se zmítat něžným citem k venkovské Anči a láskou k tajemné, až orientální princezně Wille. Čapkovi se román psal velmi těžce. Není divu – zpracovává v něm totiž i své osobní dilema. V té době je totiž postaven před otázku, zda se oženit se svou přítelkyní Olgou Scheinpflugovou. Lékaři ani rodina, vzhledem k jeho neutěšenému zdravotnímu stavu, nejsou této variantě nakloněni, domnívají se, že intimní život by mohl Čapkovi nenávratně uškodit. To však nestačí: spisovatel se totiž seznámí s mladičkou dívkou Věrou Hrůzovou a prožije s ní niterný vztah, který dokumentují jeho milostné dopisy, plné vášnivých slov. V roce 1923 se však Hrůzová provdá a Karlu Čapkovi tak zůstanou jen vzpomínky, několik dopisů a tajemné jméno – anagram – Zahur v románu Krakatit. Bez vašeho povšimnutí nezůstane ani pohádkový rámec, který Čapek buduje kolem tajemné princezny a její podivné kamarily v čele s Carsonem, zdánlivě legračním mužíčkem, který však usiluje o Prokopův třaskavý vynález. Je to však pohádka z dvacátého století; Prokop tu není vězněn ve středověké hladomorně, má zdánlivou volnost, ovšem pouze ve vymezených hranicích, které určuje jeho osobní strážce. Že však i toto vězení se ukáže být idylickým, poznáme v okamžiku, kdy se Prokopa zmocní mnohem nebezpečnější skupina v čele s Daimonem… Četbu z tohoto proměnlivého a sugestivního románu připravil Československý rozhlas již před více než čtyřiceti lety. Přesto to na nahrávce není znát. Luděk Munzar Čapkův text nečte – on jej sám „dramatizuje“, zcela ve stylu svého přítele a učitele Karla Högera. S hereckou bravurou dokáže vytvořit onu magicky neskutečnou rovinu Prokopových halucinačních stavů a funkčně je pak dokáže oddělovat od střízlivé reality. Hlasově výtečně odděluje jednotlivé postavy děje, s vtipem a elegancí. Váš posluchačský zájem tak udrží po celou dobu.
 

Karel Čapek. Připravila Božena Dostálová. Režie Jan Fuchs.

Čte Luděk Munzar.

Natočeno leden 1968. Vydal Radioservis, listopad 2010 (1 CD mp3, celkem 278 min.).