Exotika, milostné vztahy, nespoutaný sex, studentský život, ale také studentské bouře na konci 60 let v Tokiu – to vše lze v románu Norské dřevo nalézt. Jeho název je zvolen podle známé písně Beatles, oblíbené skladby jedné z ústředních postav dívky Naoko. Hlavní hrdina Tóru Watanabe prožívá první roky na vysoké škole, bydlení na koleji, lásku k Naoko - sebevraždami přátel poznamenané dívce, intenzivní přátelství s živočišnou spolužačkou Midori, noční tahy Tokiem s cynickým a světáckým kamarádem Nagasawou a také smrt.
Melancholický nádech celého příběhu podtrhuje sebevražda Tóruova kamaráda Kizukiho a vůbec jeho poselství „Smrt je již v našem životě skryta“. Norské dřevo nabízí směsici japonských reálií a pohledů do nejhlubšího nitra duše; zároveň přibližuje exotické prostředí, charakteristické dramatickým příběhem, mistrovsky zvládnutou minimalistickou zkratkou i nevyzpytatelností hlavních postav.
Haruki Murakami má západní kulturu rád. Ve svých románech často pracuje s nejaponskými motivy nebo odkazy na hudbu či literaturu, dokonce snad cíleně upozaďuje jakékoliv tradiční vlivy, i když dokonale zbavit se jich nedokáže. Západ se mu odměňuje miliony prodaných překladových výtisků a literárními cenami. Ani čtenáři v České republice nezůstávají v obdivu k Murakamimu nikterak stranou, vždyť už od roku 2002, kdy vyšel překlad jeho Norského dřeva, patří také u nás k nejúspěšnějším zahraničním autorům. V roce 2006 ostatně přidal ke svým světovým literárním oceněním také českou Cenu Franze Kafky a to nejen za svou Kafku na pobřeží.
Román, kterým se Murakami před více než deseti lety poprvé představil českým čtenářům, tedy Norské dřevo, vychází nyní díky vydavatelství OneHotBook jako audiokniha. A s klidným svědomím zopakujme DÍKY vydavatelství OneHotBook! V produkci Martina Pilaře totiž dodal režisér Michal Bureš Murakamiho románu nepřeslechnutelnou přidanou hodnotu a ukázal, co vše může znamenat, řekne-li se audiokniha. V době, kdy si čeští posluchači zvykají na sice výborné, ale přece jen jednohlasé interpretace literárních děl a audioknihu vnímají spíše jako náhradu klasické četby, přichází Bureš se svými zkušenostmi rozhlasového režiséra a v rozsahu desíti hodin je aplikuje na překlad Tomáše Jurkoviče.
Samozřejmě není Burešova audioknižní adaptace Norského dřeva první svého druhu – dramatizované četby tu byly už několikrát, nikdo ale dosud v takovém rozsahu a zejména s takovou přirozeností podobnou látku nezpracoval. Filipa Čapku, coby vypravěče příběhu, nechává režisér mluvit hovorovým jazykem, nechtěná přeřeknutí či zakoktání zůstávají v záznamu, což jen přidává jeho projevu na uvěřitelnosti. Dialogy, zejména rozhovory Tórua s Midori, jsou z tohoto pohledu jedinečné a pokud máte možnost při poslechu porovnávat nahrávku s textem předlohy, budete moci posoudit, kolik toho audiokniha může posluchači nabídnout.
Když už ale budete mít v roce Murakamiho knihu, jistě si povšimnete nejenom že se interpreti nedrží přesně textu, ale že některá slova, části vět a dokonce i celé pasáže v audioknižní adaptaci chybí. Nebudete jistě nic namítat, pokud se tak stane právě z důvodu přirozenosti dialogů, ovšem jakmile zjistíte, že někde mezi 15. a 16. kapitolou audioknihy úplně chybí část, v níž Naoko mluví o své sestře a Reiko dokončuje svůj příběh o tom, proč se ocitla v sanatoriu, začnete být přinejmenším udivení. Nebudete chtít věřit, že by režisér takto podstatnou část textu vyloučil záměrně a zadoufáte, že vypadla jen nějakým nedopatřením při závěrečných úpravách nahrávky. Třeba se ještě někde objeví.
Skvělé obsazení a režijní vedení ale přebije i tento nedostatek – svěřit interpretaci Norského dřeva trojici Čapka, Issová, Stryková byl opravdu výborný nápad. Možná by se ale neztratila ještě čtvrtá do party – interpretka, která by dala hlas postavě Reiko. Tu totiž Filip Čapka pojal možná zbytečně moc expresivně a zejména v závěru knihy mu její výraz utíká kamsi k parodování Karla Högera v Povídání o pejskovi a kočičce (konkrétně O pyšné noční košilce).
Jestliže se od recenze audioknihy očekává i krátký popis děje, zde je: příběh devatenáctiletého Tórua, který po sebevraždě svého kamaráda “zdědí” jeho přítelkyni Naoko, se odehrává v Japonsku na přelomu let 1969 a 1970. Naoko se z citového otřesu nikdy nedokázala vzpamatovat a je sužována psychickými problémy. Tóru je přesvědčen, že je k ní vázán poutem lásky, jde ale spíš o pocit zodpovědnosti. Kvůli němu nemůže přijmout vztah s dívkou Midori, alespoň do doby, kdy už ho Naoko nemůže potřebovat.
Nemít postavy japonská jména (českému posluchači může znít Naoko, zejména z počátku a s výslovností, která je v audioknize použita, docela komicky), mohl by se děj Murakamiho Norského dřeva odehrávat docela dobře například ve Francii nebo někde v severských zemích. Jak již bylo napsáno, japonské reálie se v knize vyskytují jen tam, kde je to nezbytně nutné a pokud je budeme chtít nevnímat, nic se vlastně nestane. Studentský život byl a je všude na světě stejný, proces zrání je u každého jedince nezbytný a tragédie a psychické problémy si podle národností nevybírají.
Haruki Murakami. Audioverze populárního japonského románu o zradě a její tíži. Překlad Tomáš Jurkovič. Zvuk, záznam a střih Jan Horáček. Hudba Beerband. Úprava a režie Michal Bureš.
Účinkují Filip Čapka (Tóru), Klára Issová (Naoko), Jana Stryková (Midori).
Natočeno březen 2013. Vydal Martin Pilař – ADK Prague, květen 2013 (CD mp3, AK010; cca 10 hod.).
Žádné komentáře:
Okomentovat