Jde o soubor rámcově spjatých vyprávění nejrůznějšího charakteru, který podle různých pramenů i ústní tradice sepsal ve druhé polovině 11. století v sanskrtu bráhmanský básník a učenec z Kašmíru Sómadéva, a to pro královnu Súrjavatí, choť krále Ananty, aby v těžkých dobách krvavých bojů a zmatků našla v knize pestrých příběhů rozptýlení a útěchu.
Oceán příběhů je důležitý pramen staroindické slovesnosti, který vychází z mnohem staršího, dnes už ztraceného díla Brhatkathá (Velké vyprávění). Originál je napsán v elegantních dvojverších zvaných šlóky, patřících ke tradičním vyjadřovacím prostředkům staroindické epiky. Obsahuje bajky, pohádky, anekdoty o zlodějích a kurtizánách, dobrodružné, milostné a hrdinské historky, mýty o bozích, pověsti o králích, o asketech i hrůzostrašné povídky o démonech.
Toto obsáhlé dílo je rozděleno do 18 knih a 124 kapitol. Kapitoly jsou sice číslovány, ale v obsahu se jejich čísla neuvádějí. Tam najdeme jen seznam příběhů, které jsou v jednotlivých knihách vyprávěny.
Nahrávka je ale rozdělena do souborů po kapitolách. Rozdělení po příbězích není možné vzhledem k propletenosti a vrstevnatosti rámcového vyprávění.
Z těchto důvodů se liší počet souborů-kapitol v jednotlivých knihách od počtu příběhů uvedených v obsahu.
Protože text obsahuje různá indická jména a slova, jsou na konci knihy vysvětlující poznámky. Tyto poznámky načitatel sice načetl, ale pro snadnější orientaci je zde nabízíme v textové formě ke stažení. Jsou přepracované, tzn. seřazené podle abecedy, aby se v nich dalo snáze orientovat. V tištěné knize jsou totiž číselné odkazy přímo v textu. Některé (a není jich mnoho) poznámky bylo nutno vynechat, protože bez přímého odkazu k určitému místu v textu by neměly smysl.
Žádné komentáře:
Okomentovat