Měl to být příjemný den uprostřed charitativní akce uprostřed válečných let. Arthur Rowe měl alespoň taková odpoledne s tombolami, houpačkami a věštkyněmi spojena s příjemnými vzpomínkami. Tentokrát se však všechno odehrálo jinak.
Stačí jedna nezáměrně vyřčená věta, jedna návštěva u tajemné kartářky, jeden vynikající nenáhražkový dort – a život nenápadného muže se mění od základů: oslovují jej neznámí muži s neodbytnou touhou získat jeho dort, záhadná návštěva se jej pokusí otrávit a po velkém náletu na Londýn dokonce Rowe ztratí paměť…
Graham Greene (1904–1991) založil svůj příběh Ministerstvo strachu (Ministry Of Fear) na dokonale propracovaném systému vrstvení událostí současných i minulých tak, aby před čtenářem (a v případě našeho vydání též před posluchačem) vyvstával postupně obraz těžko prostupné sítě špionážní mašinerie, kterou teprve s nasazením veškeré energie a odvahy hlavní hrdina překoná a dostane se k jádru veškerých záhad, které ho jednoho odpoledne obklopily. Roweovo pátrání je navíc komplikováno jeho dávným proviněním – zabil svou milovanou ženu. Byly však shledány natolik polehčující okolnosti, že místo tvrdého trestu absolvoval pouze pobyt v psychiatrické léčebně; i ten jej však poznamenal – armáda o něj v době nejvyššího ohrožení vlasti nemá zájem. Právě podivná historka s dortem, vyhraným v ještě podivnější tombole, však pomůže nesmírně osamocenému Arthurovi získat naději na plnohodnotný život a snad i štěstí.
Greene svůj příběh, vydaný roku 1943, vystavěl na dokonalé znalosti státní mašinerie (pracoval několik let na ministerstvu zahraničí), zároveň popustil uzdu fantazii a vybavil německé špiony arzenálem spíše filmovým než reálným. Román zaujal natolik, že již v roce 1944 vznikla jeho filmová adaptace pod režijním vedením německého emigranta Fritze Langa v hlavní roli s Rayem Millandem.
Československý rozhlas nastudoval Ministerstvo strachu celkem dvakrát. První inscenace vznikla v roce 1968 (režie Jan Berger) a roli Arthura Rowea hrál tehdy Ilja Racek. My vám však přinášíme novější, třídílnou realizaci, kterou v roce 1991 natočil tentýž režisér, ovšem v hlavní roli s Radoslavem Brzobohatým (Ilja Racek tentokrát hraje postavu majora Stonea).
Nezbývá než vám popřát příjemně napínavý poslech – a předat slovo Jiřímu Valjovi, jehož překladu byl použit v obou rozhlasových adaptacích: „Greenův hrdina tak často bolestně a poraněně tíhne k samotě, a přece cítí, že nemůže zůstat sám, nemůže se zříci podílnictví a odpovědnosti na dějinách světa a musí vylézt ze svého doupěte… Arthur Rowe zapomněl při výbuchu pumy na polovinu svého života, ale právě to ho vyprovokuje k nástupu do dalšího boje přímo z odrazového můstku té první a lepší poloviny, dychtivého a nenahlodaného jinošství, nezdeptaného žádnou tragédií ani zklamáním, neochočeného kompromisnictvím dospělého člověka. Jaké úžasné podobenství nejen pro válečné Londýňany, ale i pro všechny nové a činorodé lidské rozběhy.“
Osoby a obsazení: Artur Rowe, později Richard Digby (Radoslav Brzobohatý), Anna (Hana Maciuchová), vypravěč (Rudolf Kvíz), Henry Wilcox (Bohuslav Kalva), Henryho matka (Věra Kubánková), Fullow (Ferdinand Krůta), Johns (Jan Novotný), doktor Forrester (Jiří Adamíra), Poole / Neznámý (Boris Rösner), major Stone (Ilja Racek), recepční Davis (Petr Nárožný), poslíček (Jiří Hromada), Purvisova (Antonie Hegerlíková), Bellairsová (Nelly Gaierová), Willi (Lukáš Hlavica), Rennit (Ilja Prachař), úředník (Milan Mach), pokladník (Jiří Plachý), duchovní (Rudolf Pellar), matka (Zora Jiráková), Cost (Svatopluk Beneš), sekretářka (Luďa Marešová), společnice (Daniela Bartáková). 1. dáma (Drahomíra Fialková), 2. dáma (Daniela Bakerová), nocležník (Artur Šviha), ženské hlasy (Zdenička Tichá a Jaroslava Drmlová), mužské hlasy (Jan Šváb a Oldřich Panovský) a další.
Tracklist:
1. Výhra 16:50
2. Začíná pátrání 19:19
3. Seance 17:08
4. Hotel 18:50
5. Bez paměti 15:51
6. Zrada 24:00:00
7. Cesta pro pomoc 20:27
8. U krejčího 17:17
9. Soucit 19:59
2. Začíná pátrání 19:19
3. Seance 17:08
4. Hotel 18:50
5. Bez paměti 15:51
6. Zrada 24:00:00
7. Cesta pro pomoc 20:27
8. U krejčího 17:17
9. Soucit 19:59
Graham Greene. Napínavý příběh z válečného Londýna. Překlad Jiří Valja. Dramatizace Josef Hlavnička. Použitá hudba Emil Viklický. Kompoziční spolupráce Pavla Schönová. Zvukové efekty Jiří Binek. Dramaturg Jan Kolář a Hynek Pekárek. Asistentka režie Květoslava Straková. Režie Jan Berger.Natočeno 23. 9. – 31. 10. 1991 (54 + 61 + 64 min.). Vydal Radioservis v roce 2012 (1 CD).
Žádné komentáře:
Okomentovat